1. Co je to internet?
V dnešní době si již moc nedovedeme představit existenci bez internetu. Každý den řešíme pracovní e-maily, prohlížíme zpravodajské weby, chatujeme, nakupujeme a využíváme jednoduchosti sociálních sítí, jako je Facebook, Twitter, nebo další. Internet chápeme jako samozřejmost, a webové stránky jako něco, co existuje někde "mezi dráty". Abychom pochopili tvorbu webových stránek, měli bychom mít povědomí o tom, jak internet, resp. webové stránky fungují.
Co se odehrává poté, co zadáte webovou adresu a stisknete enter, chvíli před tím, než se vám stránka zobrazí? Při rychlosti dnešního internetu je to opravdu okamžik.
Jak tedy internetová síť vypadá? Můžeme si ji představit nějak takto:

Toto je samozřejmě jen schématické. Ale jak sami vidíte, jedná se o navzájem propojené stroje (servery). V dnešní době se jedná o stovky tisíc počítačů a miliony kilometrů kabelů. Jak můžete vidět na stránkách Submarine Cable Map, kontinenty jsou spojeny pomocí mnoha různých kabelových linek.
Samozřejmě není možné propojit všechna zařízení navzájem. Pro zjednodušení můžeme tedy říct, že k internetu je připojený každý počítač, který je připojen k jinému počítači v internetu. Každý takto připojený počítač má jedinečnou adresu. A jak tedy vypadá, když zadáte do svého prohlížeče adresu http://geekgirlscarrots.org? Váš požadavek putuje přes mnoho dalších serverů, dokud se nedostane ke svému cíli.
Představte si to na principu odesílání a přijímání fyzické pošty - dopisu, nebo pohlednice. Z vašeho počítače se po vstupu do http://geekgirlscarrots.org odešle dopis s obsahem: "Ahoj GeekGirslCarrots, chci vidět stránky geekgirlscarrots.org Pošli mi je, prosím."
Kam jej však odešle? Na nejbližší poštu, která umí dopis zpracovat a poslat dál. Takto se dopis předává mezi poštami, které jsou stále blíž cílové adrese, dokud nedoputuje do místa určení.
Server, kde jsou umístěny webové stránky, vám odpoví podobným dopisem. A v dalších dopisech začne posílat jednotlivé části stránky. Pokud budete posílat spoustu dopisů, resp. paketů ke stejnému cíli, mohou tyto dopisy projít přes jiné pošty (servery, směrovače). Záleží na každé poště, jak se dopis rozhodne předat.
Komunikace mezi klientem (váš počítač) a webovou stránkou (server) probíhá podobně, jako klasická dopisní korespondence. Platí zde však pravidla, že na každý požadavek klienta musí server odpovědět.
Adresování v síti
Na rozdíl od adresy bydliště, kde se pošta spoléhá na PSČ, název ulice a číslo popisné, používá webová komunikace k identifikaci IP adresy. IP adresa obsahuje čtyři čísla 0 - 255 oddělené tečkou, tj. 0.0.0.0 - 255.255.255.255. Pro zjednodušení budeme předpokládat, že každý počítač v internetu má unikátní IP adresu. Každá webová stránka má také svou IP adresu. To si můžete ověřit pomocí příkazu ping geekgirlscarrots.org v příkazovém řádku. Měli byste zde vidět IP adresu 86.111.241.47.
- Otevřete si příkazovou řádku (Command Prompt) pomocí [Win] + [R] a příkazu
cmdpro Windows, případně jinou konzoli na Linuxu. - Zadejte příkaz
ping geekgirlscarrots.org - Vyzkoušejte nyní příkaz
tracert geekgirlscarrots.org. Co je výsledkem, který se vám zobrazí?
Pamatovat si tyto adresy by však bylo složité. Proto vznikly DNS servery (Domain Name Server), které obsahují překlady webových adres na IP adresu. Představit si to můžete jednoduše jako Zlaté stránky, kdy ke každému jménu existuje záznam s IP adresou. Při požadavku na zobrazení webové stránky se tedy počítač nejprve dotáže DNS serveru na IP adresu a poté na tuto adresu odešle požadavek na zobrazení stránky.
Co je to HTTP?
Jistě jste si všimli, že v adresním řádku prohlížeče začíná adresa webové stránky částí http:// nebo https://.
HTTP je zkratka pro Hypertext Transfer Protocol, tedy protokol, kterým říkáme serveru, že výsledkem komunikace má být webová stránka. HTTPS je poté zabezpečená verze HTTP protokolu. Mezi další běžné protokoly, krom jiného, patří FTP, neboli File Transfer Protokol, který se používá k přenosu souborů mezi klientem a serverem.
Co je tedy potřeba k tomu, abychom měli vlastní webové stránky? Jednak musíme mít server, na kterém tyto stránky poběží. Dále pak webovou adresu, abychom byli schopni na stránky přistupovat. A v neposlední řadě také obsah - to, co se bude na stránkách zobrazovat.